Balíme se na cesty
Oba cestovatelé si musí vzít vše potřebné. Pro toho do Tibetu je to záležitost na týden, než všechno nakoupí a sežene a dá vůbec dohromady. Pro toho, co jede jen někam „za roh“ je to snadné. Jeden batoh a je vystaráno, pokud tedy jede sám. Pokud ovšem jede s manželkou či přítelkyní, může to mít ještě složitější než ten, který cestuje až do daleké Asie. Protože některé ženy, než se na cestu přichystají, musí vše řádně rozvážit a popřemýšlet. Tím pádem se balení na víkendový výlet stává hororem a noční můrou současně. Pokud něco podobného chystáte, raději utečte někam do hospody a nechte to jen na ní.
Ten, kdo cestuje část a zhusta někde přespává, ne tedy přímo v hotelu, tak ví, co si s sebou vzít a ví co ho čeká. Jenže i jeho mohou zaskočit nečekané situace, na které musí být připraven. Což však on většinou bývá, takže je celkem v pohodě.
Žena si zabalí svých šest či dvanáct kufrů a může se vyrazit. Nesmí se však stát cokoli nečekaného, protože v tomto případě se o ni pokouší infarkt, pokud se tak nestane již ve vlaku. Zde ona totiž zjistí, že zapomněla doma rtěnku modrozelené barvy a pokouší se o ni mdloby. Jinou koupit nelze, protože jedině tamta má odlesk a lá něco.
Nuže, pro ty přiměřené je třeba říci, že pokud máte nocleh v hotelu, stačí skutečně mini batůžek na záda. Pokud ovšem nemíníte vyrážet někam na túry. Pak je třeba myslet na přezutí a převlečení. Samozřejmostí by měla být pláštěnka, ačkoli letní deštík ještě nikoho nezabil. Ale přece jen je lépe mít tělo v suchu. Ale jistě sami máte své zkušenosti a své priority. To, co jistě nenosíte a měli byste je malá lékárnička. Není třeba tam mít spoustu pitomostí dle seznamu, ale takové pružné obinadlo se hodit může, stejně jako náplast. Takže si ji vezměte. Nezbývá než popřát hezké cestování bez potíží a ničím nerušený pobyt v přírodě.